Přemýšlíte nad rozvodem? Než se definitivně rozhodnete, měli byste se seznámit i se všemi právními následky rozvodu. Respektive se vším, co rozvod ve Vašem životě může změnit.
Obsah článku:
- Osobní práva a povinnosti mezi manžely
- Změna příjmení jako následek rozvodu
- Vyživovací povinnost mezi rozvedenými manžely
- Bydlení po rozvodu manželství
- Vypořádání společného jmění
Osobní práva a povinnosti mezi manžely
Za trvání manželství si jsou manželé dle zákona povinni úctou, žít spolu, být si věrní, vzájemně se respektovat, podporovat, pomáhat si, pečovat o děti atd. Podle svých schopností a možností jsou dále manželé za trvání manželství povinni pečovat o uspokojování potřeb rodiny. Dále společně rozhodují o záležitostech rodiny. V neposlední řadě jsou oprávněni se zastupovat v běžných záležitostech.
Tyto práva a samozřejmě i povinnosti po rozvodu zanikají. V praxi jde o nejcitelnější následky rozvodu.
Změna příjmení jako následek rozvodu
Rozvod se může dotknout i příjmení manželů.
Pokud si jeden z manželů vzal při uzavírání manželství příjmení druhého z nich, může si ho po rozvodu manželství změnit zpět na své původní. Jediné co je potřeba proto udělat, je oznámit rozvod a změnu příjmení do 6 měsíců po rozvodu matričnímu úřadu.
Vyživovací povinnost mezi rozvedenými manžely
Ačkoliv mezi manžely rozvodem zaniká vyživovací povinnost, zákon upravuje institut vyživovací povinnosti mezi rozvedenými manžely.
Tento institut upravuje situaci, kdy se jeden z rozvedených manželů vlivem rozvodu dostane do nepříznivé finanční situace. Vyživovací povinnost by poté měla pokrýt odůvodněné potřeby vyživovaného bývalého manžela. Manželé se mohou na výši dohodnout. V případě, že takto neučiní, rozhodne o výživném soud. Soud vždy zohledňuje, jak dlouho je manželství rozvedeno i jak dlouho trvalo.
Mimo to posoudí i to zda si rozvedený manžel:
- neopatřil přiměřené zaměstnání, přestože mu v tom nebránila závažná překážka,
- mohl výživu zajistit řádným hospodařením s vlastním majetkem,
- podílel za trvání manželství na péči o rodinnou domácnost,
- nedopustil vůči bývalému manželu nebo osobě mu blízké činu povahy trestného činu, nebo
- je daný jiný obdobně závažný důvod.
Manželé si mezi sebou mohou dojednat, že výživné nahradí jednorázovou částkou, tzv. odbytným.
Bližší informace k této problematice naleznete v našem článku výživné mezi rozvedenými manžely.
Bydlení po rozvodu manželství
Jelikož manželé běžně sdílejí společnou domácnost, musíte se zabývat bydlením manželů po rozvodu. Zákon tuto problematiku upravuje jen okrajově, když prostor pro dohodu manželů.
Pokud mají bývalí manželé k domu nebo bytu stejná práva, měli by se dohodnout na tom, který z nich společné bydlení opustí. To může být v mnoha případech opravdu složité, zvlášť pokud spolu nevychází. V případě, že se bývalí manželé nedohodnou, zasáhne soud a zruší na návrh jednoho z nich právo toho z rozvedených manželů, na kterém to lze spravedlivě požadovat. Zároveň může rozhodnout také o náhradě za ztrátu práva. Při rozhodování soud zohledňuje především to, komu bylo dítě svěřeno svěřeno do péče, ale zjišťuje si také stanovisko např. pronajímatele.
V případě, že má rozvedený manžel podle soudu obydlí opustit, má i tak právo zde bydlet do doby, než mu druhý manžel zajistí náhradní bydlení. Pokud mu náhrada přiznána nebyla, může zde bydlet také, ale nejdéle po dobu jednoho roku.
Další výjimku představuje situace, kdy má bydlení opustit manžel, kterému bylo svěřeno společné dítě do péče. Na jeho návrh soud zřídí právo bydlení do doby než dítě nabyde plné schopnosti se samo živit. Takové právo je právem úplatným a manžel platí částku odpovídající nájemnému v místě obvyklém.
Vypořádání společného jmění
Zánik společného jmění manželů patří mezi nejvážnější následky rozvodu.
Během manželství mají manželé společné jmění zahrnující jak majetek, tak dluhy. Toto společné jmění zanikne společně se zánikem manželství. Na rozdělení společného jmění manželů se manželé můžou buďto dohodnout nebo o něm rozhodne soud. Dohoda je možná i ohledně části majetku, o zbytku pak rozhodne soud, přičemž soud rozhoduje vždy na návrh jednoho z manželů. Návrh na rozdělení společného jmění je nutné podat do tři let od rozvodu manželství.
Pokud se manželé nedohodnou, ani nepodají návrh soudu, aby společné jmění rozdělil, vypořádá se po třech letech ze zákona.
Blíže Vás k této problematice odkazujeme na články v sekci majetkové vyrovnání.
Máte otázky nebo potřebujete pomoct? Neváhejte se obrátit na našeho rozvodového právníka, který Vám pomůže a poradí.
